Lymeská borelióza

Lymeská borelióza je infekční onemocnění vyvolané baktériemi Borrelia afzelii, baronii a burgdorferi. Je přenášeno zejména klíšťaty. Typickým příznakem časné fáze onemocnění (obvykle za 3-30 dnů po infekci) je pomalu se zvětšující červená skvrna s výbledem uprostřed, vyskytující se v místě přisátí klíštěte. Tento příznak může být doprovázen zvětšením místních lymfatických uzlin, chřipkovitými příznaky (bolestmi hlavy, kloubů a svalů, únavou, zvýšenou teplotou). Později se infekce šíří lymfou a krví do dalších tkání a orgánů. Nejčastěji je postižena kůže, nervový systém, klouby a srdce.
Protilátky proti boreliím se v krvi objevují za 3-6 týdnů po infekci a spolu s typickými příznaky slouží k průkazu lymeské boreliózy. Cílem léčby je předcházet rozšíření infekce a rozvoje dalších stádií onemocnění (zánětu mozkových blan, mozku, nervů, kloubů, srdce, aj.).

Kdy se vyšetřuje hodnota tohoto parametru:

Při podezření na lymeskou boreliózu (v akutní kožní fázi charakteristického zarudnutí však není průkaz protilátek potřebný k zahájení léčby, navíc nemusí být protilátky přítomny).

* po léčbě počáteční fáze boreliózy (zarudnutí) nebo při přítomnosti lymfocytomu (červenofialového kožního uzlíku)

* při podezření na boreliovou infekci nervového systému (neuroboreliózu) – s příznaky bolestí hlavy, ztuhlosti šíje,

  poruch citlivosti a hybnosti, při výskytu obrn (zejména lícního nervu), bolestí zad a končetin; protilátky proti boreliím

  se vyšetřují také v mozkomíšním moku

* u postižení srdce - s příznaky zpomalené srdeční akce, poruch rytmu, dušnosti, příznaky mohou připomínat i srdeční záchvat

* u zánětů kloubů – stěhující se bolesti kloubů, které trvají krátkou dobu a opakují se; stanovení protilátek

   proti boreliím se provádí také v kloubní tekutině

Poznámky

* protilátky proti boreliím má 5-10% zdravých osob, jejich přítomnost v krvi se bez příznaků boreliózy neléčí

* výška hladin protilátek neodpovídá závažnosti ani aktivitě onemocnění, nejsou spolehlivým ukazatelem

   pro posouzení účinnosti léčby

* protilátky proti boreliím třídy IgM se v krvi objevují po 3 - 4 týdnech od přisátí klíštěte, jsou ukazatelem akutní infekce,

   za 1 - 3 měsíce bývají odbourány

* protilátky proti boreliím třídy IgG se v krvi objevují po 4 - 8 týdnech od infekce, někdy jsou odbourány za 1 rok,

   jindy přetrvávají mnoho let, jsou považovány za ukazatel prodělané infekce
 

Snížená hodnota může indikovat

* i v případě infekce nelze vždy zachytit přítomnost protilátek proti boreliím, zejména v prvních týdnech infekce,

  u osob včas léčených antibiotiky; u některých jedinců se protilátky nemusí vytvořit vůbec

 
Zvýšená hodnota může indikovat

* lymeskou boreliózu v různých fázích, která se může projevit:

• kožním postižením – boreliový lymfocytom – červenofialový kožní uzlík s nahromaděním lymfocytů (typ bílých krvinek),
   nejčastěji na ušních lalůčcích a bradavkách, může být provázen zduřením příslušných mízních uzlin;
   v pozdní fázi může docházet k výraznému ztenčení kůže (vzhledu cigaretového papíru)
• lymeskou neuroboreliózou – zánět mozkových blan, nervů (nejčastěji obrna lícního nervu), v pozdní fázi zánět mozku
• lymeskou artritidou - stěhovavé kloubní záněty (1-3 klouby), trvají týdny až měsíce, bývají odděleny obdobími klidu;
  dále také záněty šlach a jejich pochev, úponů, kloubních pouzder, svalů
• lymeskou karditidou – zánět srdce s poruchami srdeční akce
• očními záněty
  
   

* prodělanou lymskou boreliózu (zvýšení hlavně protilátek třídy IgG) - po nákaze a přeléčení přetrvávají protilátky v těle

  řadu let; při pravidelných kontrolách pacientů po prodělané borelióze se však jejich přítomnost v krvi nesleduje,

  protože jejich pozitivita není známkou přetrvávající infekce ani důvodem k opakování léčby

* falešně pozitivní výsledky - mohou být způsobené přítomností jiného infekčního onemocnění (syfilis, leptospiróza),

  vyvolaného bakteriemi stejné čeledi (spirochety); dále mohou být falešně pozitivní výsledky při přítomnosti revmatoidního

  či antinukleárního faktoru v krvi (protilátky tvořené imunitním systémem, které jsou namířené proti vlastním tkáním)

  a při infekci virem Epstein-Barrové (infekční mononukleóza).